|
|
Židovské kořeny křesťanské liturgie a jejich znovuuchopení v praxi některých katolických komunit
Veselková Francová, Markéta ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Cílem práce Židovské kořeny křesťanské liturgie a jejich znovuuchopení v praxi některých katolických komunit je mapovat na základě dostupné literatury současný stav bádání o židovských kořenech křesťanské liturgie a ukázat na konkrétním příkladu dvou katolických společenství (Komunity Blahoslavenství a Hebrejské farnosti), jak prožívají tyto židovské kořeny a jak se to konkrétně projevuje v jejich liturgické praxi. Práce je členěna do dvou kroků: V první, teoretické části práce, shrnuji současné poznatky o židovských pramenech, ze kterých čerpala a čerpá křesťanská liturgie. Jsou popsány nejdůležitější prvky, typy a formy židovských modliteb a následně je popsáno, které části křesťanské liturgie z kterých typů modliteb a forem vycházejí. V druhé části je popsána historie vzniku Komunity Blahoslavenství a Hebrejské farnosti a je analyzována jejich liturgická praxe se zaměřením na jejich motivaci k akcentaci židovských kořenů, vývoj této praxe a její specifika a jejich vztah k původním historickým styčným bodům. Závěr představuje promýšlení obecnějšího přínosu praxe těchto dvou komunit a přínosu znalosti kořenů a inspirací křesťanské liturgie nejen pro křesťany samotné, ale také, jak tato znalost a přiblížení může sloužit k lepšímu spolunažívání členů těchto tak blízkých náboženství.
|
|
|
Farnosti na Táborsku z pohledu přípravných spisů pro Tereziánský katastr
Wiendlová, Tereza ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zpracovat kulturně-historické údaje z duchovních přiznávacích tabel, nacházejících se v Národním archivu v Praze, ve spisech Tereziánského katastru pro kraj Táborský z první čtvrtiny 18. století. Tabely sloužily jako podklad ke zdanění a vytvoření tereziánského katastru. Náplň práce spočívá ve zkoumání stavu tamějších farností, jejich rozsahu dle počtu farníků, dále stavu farních a filiálních kostelů či kaplí a také vzdáleností vesnic od kostela, které museli faráři při své práci zdolávat. Pozornost je věnována i vztahům mezi kněžími, farníky a vrchností. Samostatné kapitoly se týkají farních škol, špitálů či bratrstev a literátských kůrů. Práce je doplněna o finanční a hospodářskou stránku farností, včetně stálých a akcidenčních platů duchovních, složení farního hospodářství či vybavení kostelů. Klíčová slova Tereziánský katastr, duchovní tabela, farnosti, farní školy, bratrstva, literátské kůry, špitály, Táborsko, Bechyňský kraj
|
|
|
Praxe hudební složky liturgického života v Pražské arcidiecézi: Sonda do hudebně liturgické praxe vybraných farností
Žák, Přemysl ; Pšenička, Martin (vedoucí práce) ; Tichý, Radek (oponent)
Práce si klade za cíl učinit náhled současné praxe liturgické hudby v Pražské arcidiecézi. K tomuto účelu je vybráno podle určitých kritérií několik farností, ve kterých je dále provedeno dotazníkové šetření. V teoretické části se práce zabývá východisky pro vymezení pojmu liturgická hudba a vývojem chápání její funkce v dokumentech magisteria 20. století. Dále si všímá reálných dopadů těchto dokumentů, zejména dokumentů 2. vatikánského koncilu, na situaci v České republice. Praktická část je věnována zpracování dotazníku. Nejprve jsou stanoveny okruhy, kterých se šetření týká. Na základě toho jsou pak formulovány otázky pro kněze jednotlivých farností. Výsledky jsou zpracovány a vyhodnoceny ve vztahu k dokumentům magisteria. Dotazník je zadán formou on-line ankety, která umožňuje snadnější vyplňování i zpracování.
|
|
|
Analýza závěrečného dokumentu Plenárního sněmu katolické církve
KANDĚROVÁ, Alena
Diplomová práce pojednává o Plenárním sněmu české katolické církve, jenž se konal v letech 2003 ? 2005 na Velehradě. Práci tvoří šest kapitol, úvod a závěr.První kapitola je zaměřena na historii konání synod a sněmů nejen v českých zemích, ale i ve světě. Největší část je věnována II. vatikánskému koncilu, který významně ovlivnil celý křesťanský svět. Druhá a třetí kapitola se již věnuje samotnému Plenárnímu sněmu u nás. Zachycují zde sněm od jeho vyhlášení, přes práci sněmovních kroužků, přípravné komise, všech příspěvků ke sněmu až po důležité materiály a poselství z I. a II. zasedání tohoto sněmu. Čtvrtá kapitola přibližuje několik vybraných témat ze závěrečného dokumentu PS ? ?Život a poslání?.? V páté kapitole lze již najít analýzu zmíněného závěrečného dokumentu, společně s cíleně vybranými koncilními dokumenty a jedním, o nějž se postarala Společná synoda německých biskupů. Šestá kapitola již líčí posynodní vývoj, včetně vizí a plánů české katolické církve do budoucna.
|
host ::
RSS.